Pisa

Historie tohoto malebného města, které je metropolí stejnojmenné oblasti ve středo-italském Toskánsku, je bohatá a dávná. Jeho založení je připisováno mýtickému králi Nestorovi, který patřil mezi bájné Argonauty a účastnil se i bojů o Tróju. Z toho můžeme usuzovat, že Pisa má počátky už třináct století před naším letopočtem, což by podle údajů římských historiků nemusel být výmysl. Už oni, pro nás tak dávní autoři, označovali toto město za starobylé obchodní centrum.

Historie

Ani vládci starověké Evropy, Římané, Pisu nepřehlíželi. V roce 180 před Kristem ji zařadili mezi své kolonie a později z ní vedli výpady proti nepřátelům na pobřeží Středozemního moře.

Po konverzi říše ke křesťanství si Pisa zachovala svou důležitost, neboť byla od roku 313 sídlem biskupství. Byl to tedy první rok, kdy císař Konstantin vydal Edikt Milánský, slavný toleranční výnos, jenž křesťanství vymanil z doby pronásledování a potlačování.

Mezi jedenáctým a třináctým stoletím našeho letopočtu zažila Pisa nebývalý rozkvět a rozmach. Patřila mezi nejdůležitější města Itálie, expandovala a obohacovala se na kulturách, se kterými přišla do styku (především se Saracénskou).

Po celý středověk nic jako Itálie neexistovalo, takže největší nepřátele mohlo toto umělecky a obchodně založené centrum najít v konkurenčních městských státech. Nejprve jejich pozici oslabil Janov a později se Pisa dokonce dostala pod přímou nadvládu Florencie. Paradoxně právě existence v područí slavnějšího toskánského souseda umožnila Pise další ohromný rozkvět do podoby, kterou známe a milujeme dnes.

Památky a umění

Patrně nejslavnější je Náměstí zázraku (Piazza dei Miracoli), kde najdeme jedna z nejkrásnějších a nejznámějších památek v celé Itálii. Nemůžeme jinak, než začít raritou, která už po staletí láká turisty z celého světa.

Šikmá věž v Pise je nechtěným unikátem. Zvonice se začala naklánět už v době výstavby, takže se nakonec nemohla stát nejvyšší budovou svého typu tehdejšího světa. Přes opakované pokusy náklon vyrovnat se budova s mělkými základy v příliš jílovité půdě naklání do dnes.

Věž byla na konci minulého století na celou dekádu zavřena, neboť její sklon už byl nebezpečný, ale díky moderním postupům se podařilo výjimečnou stavbu zachránit, a to i pro turisty, kteří do ní mají opět přístup.

Baptisterium vybudované ve dvanáctém až čtrnáctém století v románském stylu ohromí svou architekturou i monumentálností – je dokonce vyšší, než Šikmá věž. Náměstí zázraků se pak může pochlubit ještě dvěma stavbami, které by v jiných městech tvořily hlavní atrakce – bývalou nemocnicí z třináctého století a zejména nejkrásnějším hřbitovem na světě, který je ještě o století starší.

Dominantou náměstí i celého města je však velká románská katedrála (Duomo), jejíž památky si doslova musely projít ohněm, kdy je na konci minulého století zachvátil požár. Naštěstí velká část z nich přežila a dodnes se tak jedná o cennou a vyhledávanou turistickou a uměleckou lokalitu.

Krásné dodnes

Město si prožilo své i během Druhé světové války, ale i díky nákladným rekonstrukcím láká návštěvníky z celého světa i v novém miléniu. V současnosti zde nežije ani sto tisíc obyvatel, kteří těží buď z turistického ruchu, nebo z rozvíjejícího se lehkého průmyslu a dopravy (významný železniční uzel).

Památky hodné navštívení jsou většinou církevního rázu, ať už jde o již zmíněnou katedrálu, nebo o celou řadu kostelů, ale díky muzeím a Šikmé věži potěší i oko milovníka světských krás. V blízkém okolí najdeme i rezorty určené pro milovníky moře (to zdejší se jmenuje Tyrhénské) a pláží, takže v této malebné části Toskánska si každý najde to své.